Komentář ještě nikdy nikoho nezabil! XD Stojím o ně, ať jsou jakékoliv! :D

Saint Seiya - Hyoga x Shun - Měsíční noc

14. června 2012 v 22:11 | KateChibi |  Povídky beze jména a krátké povídky/fanfikce
Zaznamenala jsem zvýšený zájem o pokračování "Nové pomocnice". Potěšilo mě to, dokonce jsem o tom příběhu i chvilku přemýšlela, asi si ho znovu pročtu a uvidim, jestli zvládnu pokračovat. :3 A děkuju za komentáře, jsem ráda, že se někdo s nimi namáhal. ^^

Ale teď k tomu, co tu máte před sebou. Saint Seiyu asi nikdo z vás neviděl, tak to asi ani nebude číst, ale nevadí. Nemohla jsem odolat a musela jsem napsat něco fluffy angstovního k mýmu oblíbenýmu páru Hyoga x Shun. :3 Tak snad si to někdo přece jen přečte a to i když nezná postavy. 8D





Byla měsíčná noc a venku jako by se všechno spiklo. Foukal silný vítr a mraky ten veliký měsíc chvílemi zakrývaly. Zelenovlasý chlapec postával přímo pod oblohou a naprosto bezhlučně se mu po tvářích koulely slzy jako hrachy. Pořád viděl před očima, jak jeho bratr zemřel. Tak dlouho se snažil získat zbroj Andromedy, aby se znovu setkali, tak dlouho se snažil se s ním znovu setkat a nakonec zjistil, co zlého se mu stalo. Neustále si to vyčítal, a teď ještě víc, když Ikki zemřel.
Zavřel pevně oči a ucítil, jak mu přeběhl mráz po zádech, poryv větru mu právě pocuchal vlasy a rozhodně nepřinášel zrovna teplý vzduch. Jenže pak zpozorněl, pokusil se otřít si slzy, když si uvědomil, že tu asi není sám. Pomalu se otočil a rozpoznal svého kamaráda a spolubojovníka, Hyogu.
"Jak dlouho tu už stojíš?" zeptal se Shun. To bylo snad poprvé, co u něj Hyoga zaslechl záchvěv něčeho ne úplně milého.
"Teď jsem přišel." Zalhal.
Ve skutečnosti tu už byl nějakou dobu a vážně ho mrzelo, že se tohle přihodilo. Ale na druhou stranu ho hrozně dopalovalo, že v poslední době nemluvil o ničem jiném. Proč? Proč ho to tak hrozně rozčilovalo? Proč mu to nedalo spát? Ať přemýšlel sebevíc, nic ho nenapadalo.
Chvíli na sebe koukali a pak se Shun zas otočil zády. Zvedl hlavu k měsíci. Byl tak krásný, ale zároveň tak děsivý… Cygnus zvedl hlavu také.
"Je krásný, že?" šeptl tiše, Shun přikývl.
Blondýn si ještě stihl všimnout toho rychlého pohybu rukou, jak otíral další slzy. Myšlenka na to, zda by tak moc plakal i kvůli němu se ale Hyogovi prodírala hlavou a nedovedl najednou myslet na nic jiného. Pokoušel se na Shuna nedívat a sledovat jen měsíc a celkem se mu to dařilo. Udržel si chladný výraz jako skoro vždy, když se o to snažil.
Uplynulo několik minut, když už to Shun nevydržel a na svého kamaráda se otočil. "Umm… potřebuješ ode mě něco?" zeptal se nakonec. Nebylo mu příjemné, že tu nyní měl společnost. Přeci jen byl také muž, a nelíbilo se mu, když ho někdo viděl brečet.
"Nic, proč? Jen… jsem myslel, že ti malá společnost nebude vadit."
Shun zakroutil hlavou a sklopil ji. "Raději bych byl sám…" odpověděl tichoučce, a to už byla ta poslední kapka.
Hyoga ho chytil za oblečení pod krkem a trochu zvedl na špičky. "Není ti to už hloupé?! Pořád jen Ikki, Ikki! Od chvíle, co jsme se znovu viděli! A co my ostatní?!" rozkřikl se na něj a prudce ho spustil zase dolů. Shun se zapotácel a v děsu ho sledoval. Všechny slzy byly ty tam. "A co já…?" zašeptal potom tiše a sevřel jednu ruku v pěst poté, co ji zvedl před sebe. Dlouze se na ni zadíval, jako kdyby měla rozmačkat a vymazat ten jeho výbuch.
Teď Shunovi pár věcí došlo. Asi musel svým kamarádům dělat starosti, i když se snažil všechno skrývat, a chodil vyplavit svůj žal jen v noci… jenže se zdálo, že Hyoga o jeho výletech věděl, musel vědět všechno.
"Je to můj bratr…" zněla tichá odpověď.
Hyoga pevně sevřel zuby, div nezaskřípaly a na pár vteřin zavřel oči. Když je zase otevřel, měl dost bolestný výraz.
"Ale jsou i důležitější věci, jako podpora Athény, a my všichni… a navíc… nechci vidět, jak se utápíš v žalu…"
Jenže teď nevydržel Shun. Co mu to tu říká? Jak se jen opovažuje? Vždyť Ikki je jeho bratr, jeho bratr, který pro něj udělal už tolik! A Hyoga? … "To ty se utápíš v minulosti! Uvědom si, že máš i budoucnost!"
Shunova slova Cygnuse zarazily. Nebyl si jistý, co by si z nich měl vzít, místo toho k němu udělal rychlý krok a popadl ho v objetí. V tu chvíli se jejich rty srazily na pár vteřin, než se Andromeda dokázal odtrhnout a zkoušet protestovat.
"To je možné, ale já nechci přijít o někoho dalšího, o někoho, kdo pro mě tak moc znamená…" spěšně šeptal, zatímco jeho pevné sevření polevilo v něžné objetí.
Poslední kousek skládanky. Cvak. Oči Shuna se náhle rozevřely dokořán v šoku a zalapal po dechu. Takže… tohle si myslel? To, co teď viděl, byla žárlivá scéna? Nebyl si jistý, protože nikdy nic podobného nezažil, ani neviděl…
"H… Hyogo, ty…" začal ze sebe Shun pomalu dostávat, ale to už ucítil prst na svých rtech.
"Psst… nic neříkej. Já se omlouvám, vážně jsem o tebe měl starosti, ale uvidíš, že všechno jednou přebolí. A já se určitě někdy zas podívám za mámou."
Mladší chlapec přikývl. "Asi máš pravdu…" odpověděl a měl toho opravdu hodně k přemýšlení. Vůbec si nebyl jistý ničím. Tím, co se teď stalo, anebo tím, že je mu v Hyogově náručí tak dobře. Jenže netrvalo dlouho a jeho dlouho zadržované emoce vytryskly konečně na povrch. "Mě to tak mrzí! Proč musel zemřít! Byl to můj bratr, můj vlastní bratr!"
Slzy proudily jedna za druhou a místo negativní reakce Hyogy, kterou čekal, ucítil jen lehké hlazení po zádech. "Jen to ze sebe konečně dostaň…" utěšoval ho Hyoga, a Shun poslechl.


Vítr lehce pofukoval, už nebyl tak nepříjemný jako předtím. Nyní oba seděli pod měsícem a znovu tiše obdivovali jeho krásu. Shun lehce opřený o Hyogu, zatímco Hyoga měl ruku kolem jeho pasu. "Už nebudu brečet jako malá holka… jako jsem to slíbil bráškovi, že budu silný, tak to teď slibuji i tobě," šeptal tiše zelenovlasý chlapec a pak se na toho druhého otočil a usmál. Tomu sladkému a nevinnému úsměvu se nedalo odolat, proto dostal další polibek.
Jeho slova Hyogu dost uklidnily. Slib, který dal svému bratrovi teď ležel u něj, a byl si jistý, že kvůli němu ho Shun dodrží. Určitě ano… ještě je čekají velké boje, a on ho bude místo jeho bratra chránit.


PARODIE:
"Bráško! Bráško! Ty jsi povstal z plamenů!"
A tu se ozvalo do ticha… "FUUUUUUUUUU!!!!!!!!!!!!!"

The end XD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Misuzee Misuzee | 14. června 2012 v 22:13 | Reagovat

Krása 8D
Víc SS věcííííííííí~!

2 aceofhoples aceofhoples | 15. června 2012 v 20:00 | Reagovat

Wow... mám tu automatické jméno...(ne tohle není pravý komentář XD)

Zase jsi mi dokoázala jak krásně umíš psát fluffy scény ^^ tohle na tobě tak obdivuji, proč já umím psát (a prasit) angst? T.T

3 Widlicka Widlicka | 18. června 2012 v 10:09 | Reagovat

Kawaiiii :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama