Komentář ještě nikdy nikoho nezabil! XD Stojím o ně, ať jsou jakékoliv! :D

Kapitola 3. Megumina duše

25. října 2007 v 20:15 | KateChibi |  Vzlet Fénixe
Ano ano... dočkali jste se, vy co jste na to čekali. XD (Pokud takových lidiček bylo víc... *kapka* )
Cesta byla celkem příjemná a nic zvláštního se nestalo. Megumi postupně poznávala Yusukeho a Kuwabaru a byla docela ráda, že se s nimi poznala. Začínaly se u ní projevovat menší známky, že tahle dívka byla kdysi milá a veselá, ale zatím v takové míře že si toho nikdo nevšimnul. Yusuke i Kuwabara byli celkem milí a zábavní a Kurama na ní byl také hodný. Nic takového si nepamatovala, že by se k ní někdo takhle choval. Možná byla dokonce ráda, že svého otce nakonec zabila, i když… přeci jen to byl otec i když nevlastní. Ale to už se nedalo nic dělat, v hloubi duše ho nenáviděla za to, jak na ní dělal experimenty a jak se k ní choval jenom proto, aby v ní probral onu duchovní sílu, která se skutečně probrala. Takže experiment byl úspěšný. V městě kde ti tři žili se už rozdělili. Kurama si vzal Megumi domů, už žil sám, bez matky, protože řekla, že by se měl osamostatnit. Také říkala že se jí po něm bude stýskat, a tak jí musí ob den navštívit. Ale také tvrdila, že z něj nechce mít maminčina mazánka a prostě se musí naučit žít sám, přeci jen, už mu bylo 20 let a pracoval. Zdědil otcovu firmu a pracoval v ní. (Poznámka autorky: Waaaa, to není výmysl, že zdědí otcovu firmu, to tak je v manze ^^"" ale ten věk… No, upravila sem si to, to se smí, ne? Od toho je to fan-fikce XD)
"Tak Megumi, jsme doma" řekl vítězoslavně Kurama a usmál se. Při pohledu na ní mu úsměv zas zmrznul. "Megumi? Haló?" Megumi se na něj pomalu otočila a svým skelným pohledem přikývla. Kurama si povzdechnul a odemknul dveře od domu.
"Tak co by ti tak udělalo radost?" přemýšlel Kurama nahlas. "Nejdřív by jsi se mohla vykoupat, co říkáš?" rozpačitě se na ní usmál a ukázal jí kde je koupelna.
Megumi se rozhlédla a zeptala se "Jak se to používá?" to Kuramu trošku zarazilo. Možná to byl částečný důvod proč vypadá jak vypadá, jinak je to určitě moc hezká holka.
"No…" začal Kurama "Tady musíš zapnout ty kohoutky, a namíchat si studenou nebo teplou vodu. Tímhle se umyješ a tímhle si můžeš umýt i vlasy" do ruky jí dal jakési tři lahvičky. Megumi to chvíli pozorovala, a přemýšlela co s tím. Otec jí dovolil používat pouze mýdlo a nic takového neměli. Jen ledovou vodu a ta jí nikdy moc neumyla. Když viděl její pohled tak trochu zrozpačitěl. "Mám tě snad umýt?" řekl z legrace, a pak málem padnul k zemi, když Megumi kývla. Pak začal tedy napouštět teplou vodu a ptal se, jestli to není moc horké, když byla voda akorát, tak se Megumi naprosto beze studu začala svlékat a vlezla do vody. Kurama celý zčervenal. "Já ti to radši ukážu, to už zvládneš sama" řekl jí a vzal houbičku. Ukázal jí, jak to s tím sprchovým gelem má udělat a pak chtěl odejít.
"Počkej, ještě pak moje vlasy, to se používá stejně?" řekla Megumi a Kurama jí to opět trpělivě vysvětlil. "Tak já se umyju a pak tě zavolám, co říkáš?" zeptala se, a Kurama nakonec souhlasil. Už bude celá ve vodě a jemu nebude tak hloupě. Ani netušil jak ohromné má štěstí že to celé neviděl Koenma… povzdychnul si, a vyšel ven.
Megumi se zatím celá umyla a sledovala, jak z ní jde všechna špína pryč. Začala se odhalovat její porcelánově bílá pleť. Když viděla, jak je voda okolo ní špinavá, tak ji vypustila, a pak znova zašpuntovala vanu. Voda dál tekla a jí začalo být příjemně. Ucítila po delší době něco, co už dlouho ne. Pohodlí. Pak si namočila vlasy a pocítila další věc. Stud za to, že byla v takovém hrozném stavu. Přemýšlela dokonce co si o ní Kurama myslí, když vypadala tak hrozně. Vypustila podruhé špinavou vodu a nechala natéct novou. Pak na něj zavolala "Kuramo? Mohl by jsi mi tedy pomoct?" Kurama přišel během chvíle, a uviděl ji, jak sedí ve vaně a je skoro úplně jiná než když jí přivedl. Rozbušilo se mu srdce, už jen upravit vlasy a bude naprosto nádherná. Teď je měla namočené, ale celkem čisté.
"Tak jsem tady. Jestli chceš, udělám to sám, a ty budeš dávat pozor, abys to zvládla příště sama. Ale máš tak dlouhé vlasy…" Megumi nepochopila poslední poznámku o vlasech, ale zavrtala se do vody. Pocítila stud podruhé, když se na ni díval, jak tam sedí a je nahá. Kurama vzal něžně její vlasy do rukou a opravdu poctivě je umyl. Pak vzal ještě kondicionér, aby dostaly trošku balzám.
"Ještě něco…" řekla Megumi když pak Kurama svou práci dodělal. "Když jsem teď tak čistá, tak si nechci brát svoje staré hrozné oblečení… měl by jsi něco pro mě?"
"No, něco ti půjčím, ale jsi hodně malá, moje oblečení ti bude větší. Co kdybych tě vzal na nákupy?" usmíval se. Megumi kývla, a on v jejích očích uviděl záblesk něčeho co už nebyla ta vyloženě apatická lhostejnost, ale to bylo jen na vteřinku, pak odešel.
"To není možné… proč je ke mně tak hodný?" přemýšlela Megumi, když se sušila. Ve vodě strávila opravdu dlouhou dobu a krásně voněla. "K čemu mu to je? Sám sobě tím nepomůže, ale teď chci přeci jen něco zažít… to určitě udělá. Chci vědět jaký je sex, a on mi to musí splnit! Byl by sám proti sobě, když jsem teď voňavá a čistá, ne?" pak se usmála nad to myšlenkou a vysušila si vlasy ručníkem co to šlo. Pak objevila ohromnou osušku a zabalila se do ní.
"Máš něco pro mě na sebe?" zeptala se, když vyšla ven a viděla jak Kurama pečlivě něco hledá ve skříni.
"No, tohle tričko s krátkým rukávem. Ale ty ho budeš mít o něco delší" podal jí ho. Oblékla si ho a měla ho někam skoro do půli stehen a rukávy až k loktům. Vonělo to po růžích. Kurama byl otočený, když se převlíkala, což jí vyhovovalo, protože stud se v ní už probral. Chvíli hrabal dál a vyndal jakési kalhoty. "Tak tohle možná ještě půjde, ale nevím jak moc ti budou dlouhé. Vybral jsem je, protože mě jsou už celkem malé" Megumi si je zkusila, ale byly jí skutečně hodně dlouhé. Ohrnula si je, a nevypadalo to nejhůř. "Dobré, docela ti jsou. A nechceš nechat ostříhat vlasy? Ofina by ti určitě moc slušela, a takových deset centimetrů by jsi je potřebovala zastřihnout" nabídnul Kurama a sahal po nůžkách. Tenkrát stříhal Yusukeho a vypadalo to moc dobře, byl si jistý, že Megumi její vlasy nezkazí. Megumi si sedla a bylo jí to nějak jedno. Opravdu jí na tom nezáleželo… ale když se mu chce, ať to udělá. Kurama se usmál, a rozdělil jí vepředu vlasy tak, že když se pak ustřihly, vznikla ofina, kterou jí chtěl udělat. Pod nimi nebyl koberec, takže se vlasy pak daly zamést. Když si byl jistý, že to bude rovné, tak začal stříhat. Přesně podle toho jak odhadnul, jí to moc slušelo. Usmál se na ní, ale úsměv mu neoplatila, dál ho sledovala bez emocí. Pak se sehnul, a sestříhal jí těch deset centimetrů jak říkal, a s výsledkem byl spokojený. Vlasy byly i vespodu velmi pevné a silné. Megumi přemýšlela o tom stejném co v koupelně, tedy o sexu, a nijak s ní ani nehnula ta myšlenka. Chtěla jen zkusit jaké to je, nic víc nic míň. Kurama byl se stříháním vítězoslavně hotový a usmíval se. Pak se Megumi už zvedala, ale on jí znovu zasadil do židle. Přinesl ještě fén, a vlasy jí vysušil i když ne dokonale, nakonec jí zvednul a odvedl před veliké zrcadlo.
"To jsem já?" divila se Megumi. Jak mohla teď takhle vypadat? Teď by na její "pokus" mohl přistoupit. Dokonce se sama sobě zalíbila, to byl další pocit, který neznala.
"Samozřejmě" usmíval se Kurama a prohlížel si jí. Skutečně jí to teď slušelo.
"Tak… když jsem teď podle tvých představ, chci vědět jaké to jí mít s někým sex, že mi to splníš?" zeptala se a Kurama chvíli lapal po dechu. Pak se podíval do země a zakroutil hlavou. Nechápal, jak to mohla říct tak bezvýrazně a bez citu, něco takového… přišel k ní, a dal jí ruku okolo ramen.
"Megumi, to nepůjde. Nejdřív musíš poznat jaké to je být zamilovaná, jaké to je, mít někoho kdo miluje tebe. Poznat všechny ty pocity které jsi ztratila už před dlouhou dobou. Tohle ti skutečně nesplním" Megumi nechápala co tím myslí. Copak je pro to potřeba nějaký cit? Vůbec nevěděla co si o tom má myslet. Bylo ticho a nikdo z nich nevěděl co říct.
"Půjdeme nakoupit?" zeptala se nakonec.
Kurama přikývnul, a řekl "No ale nejdříve půjdeme za Keiko. Nějaké oblečení pro tebe určitě bude mít"
"Keiko?" ptala se Megumi.
"Ano, je to snoubenka Yusukeho, toho už znáš. Keiko je malá asi jako ty, takže její oblečení ti bude" jeho dobrá nálada se zase vrátila. Megumi už nic neříkala a vyšli ven.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 9pitris 9pitris | E-mail | Web | 30. října 2007 v 21:16 | Reagovat

to je nádherný příbě a tos vymyslela sama a to byl opěkný i když  kuramovi je 20 chápu že sis jeho věk upravila a prosím tě začíná  s blogem tak mui tam prosím zanech komentář

2 Neko Neko | 5. listopadu 2007 v 14:15 | Reagovat

ahojíík.moc se těším na další pokračování.moc hezky to začíná XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama