Komentář ještě nikdy nikoho nezabil! XD Stojím o ně, ať jsou jakékoliv! :D

Kapitola 2. Samotná záchrana

9. října 2007 v 23:20 | KateChibi |  Vzlet Fénixe
V domě lítal Kusoraki po domě. "Kteří idioti mi vlezli na pozemek? Co tady chtějí? Vždyť mi zničí všechny mé exempláře a jestli se dostanou až sem, tak jsou schopní mi zničit i všechny moje rozdělané pokusy a zničit mi celou laboratoř. Neznáš je, Megumi?" křičel na svoji nevlastní dceru a pak jí vrazil facku.
"Ne otče, neznám" odpověděla Megumi naprosto nevzrušeně a dívala se do prázdna. Když dostala facku, tak to snad ani nezaregistrovala. Megumi měla dlouhé umolousané hnědé vlasy do pasu, modré oči, které se neustále na svět dívaly jako skrz sklo. Naprosto lhostejný výraz ve tváři a po těle mnoho odřenin a modřin. Měla spoustu škrábanců a její oblečení bylo v hrozném stavu. A nejen oblečení… její duše byla naprosto v hrozném stavu. Na ničem jí ani nezáleželo a před očima měla spoustu pokusů na živých tvorech ačkoliv ne lidech. Ve snech neustále viděla jejich utrpení a pobavený výraz jejího otce. Bylo to několik let, co se v ní naposledy vzbudila kladná emoce. Už ani nevnímala dny, noci a ani roční období. Bylo jí pouhých šestnáct let. Megumi se prostě uzavřela do sebe, neměla jiné východisko. Tahle dívka skutečně potřebovala pomoci a obyčejný člověk neměl šanci jí z toho dostat, na to byl Kusoraki příliš mocný a bohatý.
Kurama se mezitím objevil také na pozemku. Všechno pečlivě obhlídnul, kde je jaký démon, a pak se přidal k Yusukemu a Kuwabarovi. "Ahoj, tak jsem vás doběhl než jste se vydali dovnitř, to je dobře. Botan mi dala ještě pár pokynů navíc, co ví od Koenmy. Pojďte tu nešťastnou dívku zachránit, musí to být pro ni hrozné" Yusuke a Kuwabara kývli a ihned se všichni tři rozeběhli dovnitř. Dohodli se, že mu celou jeho laboratoř zničí, i když to není jejich úkol a pak zachrání tu Megumi. Uvítací výbor nebyl nijak strašlivý, a rychle se všech zbavili, přeci jen byli na ně tři. Yusuke si pořád stěžoval, proč existuje tolik lidí, co chtějí vydělávat nebo dělat pokusy na Youkaiech ale nebylo mu to moc platné. Všichni tři byli znechuceni. Yusuke s Kuwabarou si vzali na starost zničení laboratoře, a Kuramu poslali pro Megumi.
Yusuke s Kuwabarou vybílili celou hloupou laboratoř, a museli zabít ještě několik najatých démonů, ale to jim nedělalo potíže. Jak někteří můžou chránit něco tak odporného, když mučí jejich druhy? Ani jeden to nechápal. Několika Youkaiům usnadnili trápení a zabili je, určitě to pro ně bylo lepší než být týráni na těch pokusech.
Kurama proběhnul celý dům, a nikoho nemohl najít, nakonec mu cestu zkřížil démon B třídy. Byl velký, a nebyl na něj nejhezčí pohled. Usmíval se a pozoroval Kuramu. "Myslíš si, že zachráníš největší pokus pana Kusorakiho?" zasmál se.
"Největší pokus?" zarazil se Kurama a sledoval ho zlým pohledem, byl připravený na cokoliv.
"Samozřejmě. Jeho nevlastní dceru, zkoumá na ní, co její psychika vydrží než povolí a navíc jestli se v ní tímhle způsobem probere také duchovní síla, kterou už několikrát viděl. Sám u sebe ji neprobral, ale u ní by se mu to mohlo povést, jenže ona je teď tak apatická a bez emocí, že ani neví jestli už jí vládne nebo ne" Kurama se zhrozil, v jak strašném stavu ta dívka musí být, okamžitě vyndal růži a proměnil jí v bič. V jeho tváři byl znát úplný chlad a to, že je skutečně znechucený. Uvnitř byl plný vzteku a zloby kvůli tomu co slyšel, ale vypadal spíš jako když má chuť zabíjet, než že je rozzlobený. Přemýšlel jestli o tom ví Koenma a jestli je právě to důvod, proč je sem poslal. Jestliže jí bylo takhle ubližováno, určitě se na to nemohl dívat.
"Ať se tvůj pán připraví na smrt, a nejen on" řekl Kurama a šlehnul svým bičem. Znovu se na něj podíval svým chladným pohledem a rozmýšlel si, co by na něj mohlo platit. (Poznámka autorky: Bitvy nerada popisuju ^^"" ) Démon na něj vyslal mocný útok a Kurama jen stěží uskočil, stihlo ho to zranit. Zakřičel bolestí, a padnul k zemi. Když najednou se zpoza rohu vynořila Megumi.
Svým skelným pohledem se na oba podívala a řekla nevýrazným hlasem bez emocí "Ty jsi mě zraňoval a ubližoval už dost, každý den jsi byl u mě a proto zemřeš" pak natáhla ruku a z její dlaně vyšla mocná duchovní energie, která okamžitě roztrhala démona na kousky. Kurama se pomalu zvednul a zíral na ni.
"Kdo jsi?" zeptal se jí a měl ruku na místě kde byl zraněný. Nevěděl jak Megumi vypadá, ale předpokládal že je to ona.
"To není důležité. Ani není důležité, že jsem ho zabila. Co jsem zjistila že se sem někdo vloupal, vyrazila jsem se podívat kdo to byl. A vidím že ty, tak zas půjdu zpátky"
"Megumi! Pojď se mnou! Jsme tu pro tebe!" řekl Kurama a dal do toho všechny své emoce. V tu chvíli mu hlavou problesklo mnoho myšlenek a do očí se mu draly slzy při pohledu na ní. Naprosto apatickou a bez chuti žít.
"Nemůžu opustit svého otce" odpověděla mu, a šla dál. Kurama se rozeběhnul před ní a zarazil jí.
"To nemůžeš, to nevidíš že ti ubližuje?" zeptal se Kurama.
"On je jediný důvod proč jsem ještě naživu" zněla odpověď Megumi. Kurama měl v tváři bolestný výraz. Tahle dívka byla tak týraná, co by pro ní mohl udělat? Chvíli byli zticha a jeden na druhého zírali.
"Pojď se mnou. Já ti dám důvod proč žít" zašeptal Kurama a podíval se do země. Chtěl aby poznala Yusukeho a ostatní a získala přátele. V tu chvíli si tak moc přál jí pomoci, byla tak bezbranná a zoufalá…
"A kdo mi zaručí, že mě nenecháš někde na ulici?" zeptala se nedůvěřivě.
"Já… zaručím ti to!" Megumi ještě chvíli váhala, ale pak se otočila a šla dál směrem dovnitř. Kurama se za ní zoufale rozběhnul a už nevěděl jaký argument na ní použít aby šla s ním. Uměl přesvědčovat snad všechny lidi na světě, ale na ní to ze záhadných důvodů nefungovalo. Když udělala několik kroků, tak se otočila.
"Nemůžu nic ztratit. Ale počkej tady, něco si zařídím…" řekla a naznačila mu ať tu na ní počká. Kurama si oddychnul, ale začal přemýšlet co chce Megumi udělat. Snad ne?! … uviděl výbuch a schoval se k zemi. Vyšla Megumi znovu, a slízávala si krev z ruky.
"M… Megumi? Ty jsi…" nedopověděl.
"Jo, zabila jsem toho starouše. Nic jiného si nezasloužil… ale, pokud budu mít pro co žít, už ho nepotřebuji" byla TAK cynická. Ale trest jí nečeká u světa duchů, přeci jen, byla to vražda člověk - člověka. Ani ta její slova nebyla znát, jako že by jí zajímala. Jako kdyby nic neudělala. Bylo chvíli ticho, ale Kurama si svoje slova odpustil.
"Pojď, půjdeme za ostatními…" řekl bez emocí tak, jak mluvila Megumi. Tím skrýval svoje pocity.
Koenma ve své kanceláři jásal. "Má jí! Zachránil jí!" radoval se. To že ze zoufalosti zabila svého otce přešel jako nic. Pak se zadíval dál na obrazovku a všimnul si, jak se Kurama chová, to nebylo až tak normální a nikdy ho v takovém rozpoložení neviděl. "Ale jestli se k ní Kurama jen přiblíží! Dostane trest! Ta dívka je v úplně hrozném stavu… tak rád bych se o ní postaral"zasupěl Koenma a dál sledoval co se děje. Jeho práce počká.
"Hej! Kuramo! Tak co? Máš jí?" volal už z dálky Yusuke. Kuwabara mu šel v patách a chechtal se, protože akce proběhla hladce. Až na tu hrůzu co viděli v laboratoři. Proto jí také velmi rychle zničili.
"Ano, zachránil jsem jí… spíš se zachránila sama, ale to vám někdy budu vyprávět" odpověděl Kurama.
"Hmm? Tak ty jsi Megumi?" řekl Yusuke, když došli až k nim. Megumi zírala před sebe a neodpovídala. Yusuke se zarazil, co je to za divnou osobu.
"Ano, tohle je Megumi. Megumi, tohle je Yusuke a tohle Kuwabara" představil je Kurama. Megumi zvedla hlavu a přemýšlela, jestli tohle má být ten důvod proč žít. Litovala že zabila svého otce. "No já bych si pospíšil zpátky. Rozhodl jsem se, že se o ni postarám" zrozpačitěl Kurama když o ní mluvil. Kdesi kde to všechno pozoroval Koenma mohl vybuchnout, tahle věta ho celkem naštvala. Kdo mu to dovolil? Ale nakonec si pomyslel, že Megumi chvíli u něj nechá. Když na to měl Koenma nervy, tak totiž sledoval její utrpení a přemýšlel jak jí pomoci. Den co den mu přirůstala k srdci a to se s ní nepotkal osobně. A dnes dokázala, že má duchovní síly, které v ní vypěstoval experiment.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jupii!!^^ jupii!!^^ | 10. října 2007 v 18:27 | Reagovat

kawaii kedy bude pokracovanie?? uz sa nemoozem dockaaat:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama