Komentář ještě nikdy nikoho nezabil! XD Stojím o ně, ať jsou jakékoliv! :D

Kapitola 13. Pomluvy?

20. srpna 2007 v 21:36 | KateChibi |  Když kvete růže
Úterý uplynulo jako voda, a už tu byla středa. Den kroužku botaniky. Shuichi měl některé květiny u mě na stolku, a věděla jsem, že si je bude muset přenést. Ale místo toho když přišel, tak si sednul vedle mě, jako by se nic nedělo, a pořád měl ten svůj hloupý neutrální úsměv. Přemýšlela jsem, jak mu ho sundat. "Ale Shuichi, co děláš tady? Vezmi si svoje kytky a běž!" řekla jsem varovně, i když ne moc nahlas. Nechtěla jsem aby mě slyšelo moc lidí.
"Ale já tady přeci sedím, ne? Sama jsi mi to dovolila"
Začínala jsem prskat. Co si o sobě myslí? Rozejde se semnou a pak ještě dělá tohle "Nedělej že se nic nestalo, vem-si-je-a-jdi!" procedila sem skrze zuby. Pak jsem viděla jeho smutný pohled, ale to mě neobměkčilo. Vzal několik svých květináčů, a postupně je odnesl. Celá třída to pozorovala a já si přišla hloupě. To dělá schválně takovou komedii? Celou hodinu se díval mým směrem, a třída už si něco šuškala. Párkrát jsem zachytila jeho pohled, a on určitě můj. Pak jsem si v klidu naštvaně seděla vzadu a koukala do svých květin a na učitele, který seděl za katedrou, sem tam něco řekl když viděl co se svými rostlinami děláme, ale jinak se věnoval svým květinám. Ostatně jako vždy. Ale povětšinou nám diktoval teorii. Kdo chtěl, tak si jí psal, byl to přeci jenom kroužek. Když jsme odcházeli, tak jsem se snažila se na Shuichiho už ani nepodívat.
S Naru a Natsu jsem se vydaly do parku, že si někde koupíme něco k svačině, a v parku to sníme. Mezitím mi vyprávěly jejich příběh z pondělí. Vzpomněla jsem si, že o tom klukovi Shuichi mluvil… kdyby tak byl se mnou, tak se ho klidně zeptám. On by věděl o něm víc a jak se jmenoval. Ale pak mi došlo, že to nemůže být normální člověk, určitě je to démon jako je Kurama. Řekl mi snad i jméno, ale já jsem si opravdu nemohla vzpomenout. Docela jsem se divila tomu, co Natsumi udělala, ale Naru mi to vyprávěla s takovým zápalem, že jsem nehodlala jim zkazit náladu tím, že bych o něm řekla že je to démon. Schovávala jsem si to na jindy. Možná zajdu za Genkai se ujistit, že je to opravdu démon jak si myslím. Jenže tím Natsu do toho kolotoče jenom zatáhnu. Nevěděla jsem co dělat. Pak došlo i na téma dnešní hodiny botaniky. Probrali jsme to, a holky prý zaslechli různé věci o tu hodinu. Všechno mi to řekly.
"Jasně jsem slyšela, jak Yuki řekla: Podívejte, ona si dovolila mu ublížit. Vidíte jak po ní pořád kouká? Aspoň že je už volnej" vyprávěla Natsu a když mluvila jako Yuki, tak zpitvořila svůj hlas.
"Jo! Annie to taky tvrdila!" ozvala se Naru. Já sem zatnula ruce v pěst. Tak on chce aby si všichni mysleli že sem se rozešla já s ním? … a pak mi došlo, že to zase myslel dobře. Takhle by se mi posmívaly, že sem skutečně nula, když mě nechal. Proč to dělá? Pořád mu na mě záleží? I když z hlasu to nebylo poznat. Proč se chová ke mně pořád tak hezky? Ale když mi říkal, že se rozejdeme, tak byl tak chladný? Ale pak se změnil, když ode mě odcházel, to je pravda. Hloupé vzpomínky!
"Opravdu? A nevíte jestli to mám brát kladně nebo pozitivně?" zeptala jsem se jich. Holky se na sebe podívaly a pak na mě. Samy asi nevěděly co by mi měly říct.
"Třeba měl pravdu, když se s tebou rozcházel, že tě chtěl chránit před pomluvami" zamyslela se Natsu. Něco na tom bylo.
"Bodejť! Takovej jemnej týpek nemůže bejt nějakej blb, co tě jenom voblbne a pak nechá. Co by z toho měl? Takový si chtěj i vrznout. Von tě má snad fakt rád" poznamenala Naru, a já jsem se nad tím jak to vzala zpříma otřásla.
"Naru… někdy mě děsíš" poznamenala jsem potichu ale tak aby mě slyšela.
Aby to nebylo málo, tak se o tom šuškalo skoro všude. Přišla jsem si skutečně jako hlupák. Uklidňovala jsem se tvořením Duchovního jádra. Genkai věděla, kdy mi o něm má říct. V naší třídě se naštěstí drby tolik nešířily, takže jsem tam byla v klidu. Ale také se rozhlašovalo, že je Shuichi zase volný. To mě kupodivu znepokojovalo daleko víc. Ještě pořád jsem ho nepustila z hlavy a proto mě to asi tak trápilo.
Pomluvy nabíraly ve škole čím dál tím větší intenzitě. Většinou se mluvilo, že mi Shuichi nebyl dost dobrý a tak. Jen málo lidí vědělo jak to doopravdy je. Párkrát mi to i někdo vmetl do očí, ale jak bouchly, a objevily se, tak i zmizely. Pak se všechno vrátilo do normálu tak, jak to bylo před tím než mi někdo zničil květiny. Ale na jednu stranu jsem těm lidem byla vděčná, protože mě to dalo dohromady se Shuichim. Ale v tuhletu chvíli jsem je opět proklínala. Cítila jsem se bez energie, a sklíčeně. Než pomluvy vyprchaly, odmítala jsem jít do školy, ale každý den jsem se přemluvila. Byly pryč asi proto, že Shuichi byl sám, a já už jsem nebyla pro nikoho zajímavá. Naštěstí. Asi to tak i plánoval.
"Liška jedna!" vykřikla jsem v rozhovoru s Natsumi a Naru o Shuichim.
"Co prosím? Proč liška? My se nebavíme o Minaminovi?" zeptala se Natsumi. Pak mi došlo, že oni o tom nevědí.
"Ale, to mi jen tak ulítlo. Ani nevím proč" bránila jsem se. Měla jsem chuť jim všechno o něm říct, za to co udělal. Už jsem ho přestala omlouvat. Ale ještě jsem to nechávala v klidu, a nikomu to neřekla.
"Hele Kate, jestli tě štve, tak di za nim, a vyřiď mu ode mě pozdrav. Vsadim se, že se bude bát, a ty třeba budeš klidnější když uvidíš jeho vyděšenej výraz" holky už nevěděly jak mě uklidnit a dostat opět do mého vyrovnaného já. Výbuchy vzteku, smutku, to všechno mě provázelo. Chvílemi jsem si myslela že jsem se zbláznila. I moje máma si něčeho všimla, ale říkala mi, že je to pubertou, což se mi neposlouchalo nejlépe. (Z pohledu autorky, Kate opravdu byla v pubertě, a pořádný. Nechci si připustit že moje hlavní hrdinka je cvok. XD) Nikdo nevěděl proč já, která jsem bývala tak klidná se najednou vztekám. A většinou kvůli naprostým hloupostem. Pravidelná meditace všechno zmírňovala, ale stačilo mi dát impuls a hned se něco dělo. To byla první zklidňující část, a druhá bylo ustání pomluv. A poslední ale důležitá, Naru a Natsu. Byla jsem jim vděčná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama