Komentář ještě nikdy nikoho nezabil! XD Stojím o ně, ať jsou jakékoliv! :D

Kapitola 11. Duchovní jádro

18. srpna 2007 v 19:18 | KateChibi |  Když kvete růže
Když jsem ráno vstala, tak… už jsem sice nezírala, ale probrala jsem se se slzami v očích. Rychle jsem si je setřela a vydala sem umýt a nasnídat. Normálně je nemožné mě vykopat z postele ale ten den jsem nemohla ani pořádně spát. Ještěže byla sobota. Zítra se zas vydám ke Genkai pro nové rady. Řekla mi, že pokud se zlepším, tak mi prozradí co se mnou zamýšlí. Ale prý ani Shuichi se to nesmí dozvědět. Víc mi neprozradila. Opravdu hodně jsem se trápila, ale o to byl trénink mé duchovní síly intenzivnější. Dávala jsem do toho opravdu všechno a snažila se na Shuichiho nemyslet. Ale neustále se mi před obličejem objevovala jeho usměvavá tvář. Až po obědě se mi povedly myšlenky na něj zahnat. To jsem do tréninku dala největší úsilí a pak už myslela jenom na to co mi chce Genkai tak důležitého říct. Večer jsem se splavená šla vykoupat. Divila jsem se, že mi nevolala za celý den Naru ani Natsu. Ty dvě si už určitě mezi sebou řekly co se mi stalo. Ale možná mě nechtějí rušit, vědí jak jsem citlivá, a že se budu dlouho litovat a tak mě nechávají se uklidnit o samotě.
Mezitím Kurama ležel ve svém pokoji. "Dnes je sobota… mohl jsem být celé odpoledne s Kate…" přemýšlel a pak se otočil na břicho, odhodil knížku a zabořil hlavu do polštáře. "Opravdu bych jí nezvládnul uchránit před těmi intrikami? Ty holky sou nebezpečné, toho jsem si moc dobře vědom. Jenže Kate jsem moc ublížil. A sobě vlastně taky. Vždyť ona je druhý člověk, po mé matce, kvůli kterému bych byl ochoten obětovat takřka cokoliv. Samozřejmě kromě mojí mamky" skusil si nějak pročistit hlavu a pak se vrátil ke knížce, ale nějak se do ní nemohl zabrat. "Co jsem ti to jenom provedl?" přemýšlel pořád o téhle větě. "Teď se ti ani nedokážu podívat do tváře. Zradil jsem tě. Jenže to bude tak lepší" dospěl nakonec k tomuto názoru a měl až do večera klid na čtení.
Hned z rána po snídani jsem se vydala ke Genkai. Byla jsem rozrušená a moc se těšila na to co se dozvím, nemyslela sem už na nic jiného a opravdu jen sem tam jsem si vzpomněla na svůj smutek. Musela jsem to nějak vyhnat z hlavy a tohle bylo bezvadné. Unavila sem se fyzicky, ale vršku hory jsem dosáhla celkem snadno až jsem se sama divila. Doma posiluji jenom duchovní sílu, a jak jsem viděla, tak i fyzička je na tom lepší. A to jsem toho skutečně moc nedělala.
"Tak už jsi dorazila? Celkem rychle, gratuluji" řekla mi Genkai jen mě spatřila. Usmála jsem se, a pak se objevila i Yukina.
"Kate? Mám ti udělat trošku čaje než začnete?" zeptala se zdvořile a usmála se.
"Můžeš, děkuji moc, Yukino. Jak to děláš, že jsi vždycky tak milá?" zeptala jsem se a usmála se stejně jako ona. Yukina se jenom zasmála a šla udělat čaj. Během chvíle už nešla tři šálky čaje, a přisedla si.
Genkai přikývla a řekla "Yukina to může slyšet. Pomáhá mi tady a plně jí důvěřuji" začala jsem se tvářit vážně a neříkala ani slovo. "Tak tedy to co jsem ti chtěla. Tvoje síla co v tobě je, je mocná, tak mocná že je schopná vytvořit Duchovní jádro. To umí vytvořit jen ženy, ale pouze muži jsou schopní ho převzít a ovládnout. To je důležité to si zapamatuj. Cesta to bude dlouhá, ale během 30 let budeš schopná jádro mít dostatečně velké na to, aby se už nerozvíjelo. Pak až najdeš dědice, sama poznáš kdy je doba ho předat. Bude to náročné ale myslím si, že ty to zvládneš. Nikde to neříkej, zatím. Možná se nám nepovede udělat základ což by samozřejmě byl problém a měli bychom po legraci. Ale tak jak mi bylo jeho tajemství předáno, předám ho i tobě. Yusuke dostal jádro, ty vytvoříš další. Tak by to mělo být. Doufám, že to tak uděláš i ty, jestli se ti povede ho vyrobit" pak si spokojeně usrkla čaje a já jsem přemýšlela… o tom jádru už jsem slyšela. Že bych byla schopná ho vytvořit? 30 let ho neustále tvořit? … ale bylo to skutečné lákavé. Poslouchala jsem jestli mi ještě něco poví, ale nic se nedělo. Pořád si spokojeně popíjela čaj a občas se na mě podívala. "To tu budeš jen tak sedět, huso! Čekám pořád na to co mi řekneš!" vykřikla na mě po chvíli. Stará Genkai se vrátila.
"Tak dobře. Chci ho zkusit vypěstovat. 30 let je sice hodně, ale já to zvládnu!" odpověděla jsem nakonec. Čekal jsem další nadávku za to že si tak věřím, ale nic se nestalo.
"Já v tobě toho silného ducha vypěstuji. Tak se mi líbíš! Hrdě do toho!" čekalo mě opravdu náročné období. Popsala mi, že když už umím duchovní sílu používat, že jí zvládnu i soustředit na jedno místo. To jsem zvládla během chvíle. A pak ta náročnější věc, soustředit jí stejným způsobem v sobě. Kdykoliv, ve volné chvíli a neustále. A nesmím to přehánět, protože mě to může i zabít. Takže jen trošku, stejnou trošku jako soustředím do hlavičky špendlíku který mi předtím dala do ruky. Tak ještě menší množství energie. Místo bych si měla vybrat nejlépe poblíž srdce, tím že pracuje neustále se tam energie lehce usadí. Po měsíci bych měla mít vytvořenou kouli o průměru 1mm ale bude už cítit nadobro. Pokud to nezvládnu, nebudeme pokračovat. Úkol jsem vzala velmi ráda, a pokusila jsem se o soustředění už u ní. Podle její reakce jsem to dělala skutečně správně. Zopakovala mi některé zásady a poslala mě domů.
Domů jsem došla akorát na večeři. Zkoušela jsem jíst a věnovat se svému úkolu, ale bylo to celkem obtížné. Rozhodně až se půjdu vykoupat, tak zkusím vytvářet jádro. Prý po měsíci bude znát první milimetr… přišlo mi to skutečné šílené. Pak už jen budu nabalovat energii. Skutečně mě to rozrušilo natolik, že jsem na Shuichiho tolik nemyslela. Normálně bych už byla utopená v slzách, byla jsem ráda, že se to tak načasovalo. Jen jsem nevěděla, jak mu mám čelit na hodinách botaniky. Ale to jsem netušila že ani on neví jak se má chovat. Nechtěla jsem aby přišla středa, a navíc jsem si uvědomovala, že je hned zítra musím jít zalít. Tiše jsem se modlila abych ho zítra nepotkala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yoko kurama Yoko kurama | E-mail | 20. srpna 2008 v 18:47 | Reagovat

Duchovní jádro? Ty se vážně nezdáš. To je skoro jako pkračování Yu Yu Hakusho. Tak Držím palce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama